DRUHÉ DVEŘE SÍNĚ SLÁVY

Ing. Jaromír Čermák
(15. 12. 1929 – 17. 1. 2014)

Žil naplněný život, který věnoval především své rodině a celoživotnímu koníčku – basketbalu.
Narodil se a se svými rodiči žil v Kralupech nad Vltavou. Později odešel za prací do Prahy a zpět do Kralup ho přivedla až jeho žena Terezita, se kterou později založil rodinu. Měli spolu dvě dcery – Annu a Zitu. Jaromír Čermák byl asistentem VŠCHT, jeho nedosaženým cílem byla profesura na VŠCHT, které bránilo Jaromírovo nadšení pro basketbal. Hrál ho už jako malý žák v druhé polovině třicátých let. Snažil se motivovat lidi kolem sebe, byl důsledný a precizní ve všem, co dělal. Miloval historii a obzvlášť Prahu a její památky, které pravidelně navštěvoval a znal je natolik dobře, že občas zaskočil jako průvodce při návštěvě zástupců z francouzského partnerského města.
I přesto, že podle některých pamětníků byl v Kralupech basketbal provozován již před 1. světovou válkou, tedy před rokem 1914, nelze toto tvrzení doložit. Průkopníky basketbalu v Kralupech byli středoškolští učitelé a studenti. Na reálném gymnáziu A. Dvořáka se basketbal pěstoval již od samého počátku, od přesídlení gymnázia do dnešní budovy. V roce 1945 se poprvé objevil tým kralupského basketbalu v oficiální soutěži. Pak následovaly roky dobré a horší, ale celková tendence byla vzestupná. V roce 1958, když se v Kralupech vytvořilo první dívčí družstvo, začal ho Jaromír Čermák trénovat.
Díky dobré organizační i metodické základně kralupský dívčí basketbal stoupal strmě vzhůru. Družstvo pod jeho vedením získalo již prvním rokem 2. místo v krajském přeboru a v roce 1963 obsadilo v přeboru republiky 4. místo. O rok později družstvo žen vyhrálo krajský přebor a postoupilo do druhé nejvyšší soutěže – národní ligy, později pod názvem 2. liga. Tuto soutěž v průběhu let 3x vyhrálo. V 80. – 90. letech vykonával Jaromír Čermák funkci předsedy Českého basketbalového svazu a několik let pracoval i jako technický vedoucí národních družstev juniorů a žen. Svou aktivní činnost ukončil v roce 2005, ale i nadále v pozadí kralupského basketbalu zůstával, až do jeho úmrtí dne 17. ledna 2014.

 

Jaroslav FRONĚK – oddíl kanoistiky, trenér a funkcionář
Narozený 14. 12. 1941 v Kralupech nad Vltavou.

Narodil se v Podháji, kde zažil jako dítě nálet na Kralupy za 2. světové války. Po válce se rodina přestěhovala do Lobečku, kde žije dodnes. Vyučil se elektromontérem a celý život pracoval v Okresním stavebním podniku v Kralupech n.Vlt., později u firmy Montako. V roce 1963 se oženil a společně s manželkou vychoval 2 dcery. Kanoistice se věnuje od roku 1954. K vodě a sportu ho přivedli rodiče a zejména tatínek, který také celý život sportoval. Začínal v loděnici na levém břehu Vltavy, v místech, kde dnes stojí Sídliště U Cukrovaru. V té době jezdil na kajaku na hladkých tratích. Během vojny v Liptovském Mikuláši se začal věnovat slalomu na divoké vodě. Po vojně už mu tento zájem vydržel po celý život. Roku 1974 se společně se svým otcem podílel na výstavbě loděnice v Kralupech nad Vltavou (dnešní loděnice Kotva), na pravém břehu Vltavy nad mostem, kde měli kanoisté základnu pro trénink slalomu i sjezdu.
Jelikož v Kralupech byla jen rovná a klidná voda, začali v osmdesátých letech členové oddílu po dohodě s Povodím Vltavy a elektrárnou v Miřejovicích trénovat ve vorové propusti ve Veltrusech. I zde se Jaroslav Froněk podílel na výstavbě nové loděnice a slalomové trati, která dnes odpovídá světovým parametrům. Celoročně se stará o celý tento areál, který využívají nejen členové místního oddílu, reprezentace ČR, ale i závodníci z celé Evropy. Každoročně organizuje několik významných závodů: například Veltruské slalomy, Memoriál Jaroslava Froňka st., významné nominační závody, národní kvalifikační závody, závody Českého poháru, ale dokonce i mezinárodní závody olympijských nadějí. Také své dcery přivedl ke sportu, avšak jen rekreačnímu. Jeho vnuk Ladislav však jde ve stopách svého dědy. Slalomu na divoké vodě se věnuje plně od svých 10 let. Již několik let je pravidelným účastníkem závodů Českého poháru. I on se zapojil do činnosti místního kanoistického oddílu.
Jaroslav Froněk je kralupský rodák, který celý život poctivě pracuje, podílí se na výstavbě sportovišť a ve volném čase se věnuje po mnoho let mládeži. Je držitelem první výkonnostní třídy ve sjezdu na divoké vodě.  Dnes velmi rád vzpomíná na své oblíbené závodní tratě, na kterých se dodnes konají vrcholové závody u nás – Špindlerův Mlýn a Lipno, kde také získával mnohá ocenění na předních místech kanoistického žebříčku. Vychoval několik generací kanoistů a dodnes se věnuje mládeži a vede kanoistický oddíl TJ Kralupy nad Vltavou. Je nejen nadšeným vodákem, ale jeho velkým koníčkem bylo po celý život i lyžování, turistika a cestování.

 

Josef Hlaváček
Narozen 29. 3. 1928 v Kralupech, zemřel 5. 4. 1991

Jako kralupský rodák se od útlého věku zapojoval do sportovních aktivit ve městě. Byl členem místního Sokola a nejvíce času věnoval fotbalu a hokeji. Jeho talentu si všimli trenéři fotbalového i hokejového týmu. Už od 17 let začal pravidelně nastupovat ve fotbalovém dresu Lokomotivy Kralupy za mužstvo mužů, jehož se brzy stal nedílnou součástí, oporou a kapitánem. Neušel ani hledáčku ligového týmu Slavie Praha, kdy se v jeho dresu v padesátých letech objevil na ligových trávnících. Poté se vrátil zpět do Kralup, kde byl tým mezitím přejmenován na Kaučuk Kralupy a v jeho dresu v roce 1963 ukončil závodní činnost.

V klubu ale i nadále aktivně působil v různých funkcionářských rolích, ale nejvíce jako trenér mládeže, hráč a vedoucí mužstva bývalých hráčů. Nesmazatelně je zapsán i v poválečné historii kralupského hokeje, kdy byl hráčem a kapitánem mužstva Lokomotivy Kralupy (později Kaučuk Kralupy), které své zápasy hrávalo na přírodním kluzišti na „sokoláku“.

„Žádný člověk není tak bohatý, aby mohl koupit svoji minulost.“ Oscar Wilde